Daily struggling

Listopad se chýlí ke konci a máme tady prosinec. Měsíc do Vánoc. Povinnosti a s ním i stres se hromadí, ale není kam utéct. V práci si pauzu dát neodvážím (a ani nechci), ve škole už pomalu ale jistě straší se zkouškami, tlačí nás k psaní absolventské práce (v mém případě alespoň ujasnění si, o čem budu psát :-D) a cvičení na úkor nedostatku času odmítám vynechávat, takže chodím cvičit většinou opravdu až před zavíračkou fitka. Člověk marně hledá řešení, jak z toho začarovaného kruhu ven. Letos jsem si však řekla, že bylo dost fňukání, a tak udělám přesný opak. Máknu o to víc! Protože přesně za měsíc si odpočinu. U pohádek. S pořádným kusem skořicového pletence a tácem cukroví na klíně. Takže pokud potřebujete motivaci a podporu, pojďte do toho se mnou. Někdy je hrozně důležité stanovit si tu cílovou rovinku. Rozhodla jsem se, že nevynechám jediný trénink, jediné kardio, poctivě si přichystám každičkou krabičku s jídlem, žádná improvizace na poslední chvíli a prokrastinaci odložím až na svátky (tak v tomhle bodě jsem na sebe nejvíce zvědavá :-D) a co víc...budu se snažit vstávat každé ráno s úsměvem a bojovat! A když se něco nepodaří, nebudu si móct ani vyčítat, protože jsem pro to udělala maximum.

Co vy na to? Kdo jde do toho se mnou?