Listen to your Body

Tělo není kalkulačka...a věřte, ikdyž to člověk ví, stejně si s těmi makry neustále hraje a přepočítává vše na gram, aby mu to sedělo. Nechci nijak negativně narážet na IIFYM, které mi ve stravování strašně pomohlo, ale je na čase se posunout dále, odložit všechny tabulky a začít poslouchat své tělo!

Je tomu už několik týdnů, co mě trápí nechutenství. Každý z vás si tím určitě někdy prošel, ať už před/během nemoci, při velkém stresu nebo prostě nastalo období, kdy jste koukali do lednice a zaboha jste nevěděli, na co máte chuť. Kdyby se vás v tu chvíli někdo zeptal na otázku, co byste si dali, ať už zdravého či nezdravého, nebyli byste na ni schopni odpověděť. Takové dny někdy tak, jak rychle příjdou, tak rychle odejdou, a apetit se vám hned vrátí. To stejné jsem čekala i u sebe... a ono stále nic. Přišly Vánoce a já aktivně hlásala, jak se těším na bramborový salát s řízkem, tuny cukroví, vánočku, atd. Neříkám, že jsem si jídlo neužila, to ano...ale někdy jsem měla pocit, že vše jím jen z principu, že jsou Vánoce. Věřte, že nechutenství umí člověku zprotivit náladu stejně jako neovladatelné chutě. Já si spojuji většinou dobré jídlo s hezkými společenskými událostmi, a tak mě mrzí, když si vše dohromady naplno nevychutnám. Snažím se ale na všem negativním hledat to pozitivní, a tak jsem si řekla, že je možná na čase přestat řešit, že tu snídani prostě nepozřu, ikdyž bych měla, a prostě si ji nedat, když ji tělo nechce. 

Aktuálně mě ne jen ráno, ale i odpoledne zachraňují smoothie.

Už v předešlém článku jsem narážela na to, že chci jíst, když mám hlad, a že chci jíst to, na co mám chuť. Je to neskutečná svoboda. Možná nesplním makra ani z poloviny, jak bych měla, ale ta duševní volnost je u mě přednější. Cítím se skvěle, ať už ten den jím jakkoli. Když mám málo energii, prostě ji doplním. Je strašně důležité, aby člověk nebyl sám sobě otrokem a už vůbec ne otrokem jídla!

Když jsem začala s výživovým poradenstvím, myslela jsem si, že to budu já, kdo bude učit klientky jíst. Zaboha by mě nenapadlo, že ty desítky odlišných případů otevřou oči právě mě. Musím říct, že jsem neodsuzovala, ale ani příliš nechápala alternativní směry stravování jako je např. veganství. Ale několik klientek me utvrdilo v tom, že právě takto je jim lépe, a to jen proto, že poslechly své tělo, které prostě maso a jiné živočišné produkty nechtělo. Dnes moje tělo odmítá potraviny, které jsem ještě před nedávnem milovala a já enchápu proč... (ale vegan ze mě nebude, to se nebojte :D) ale víte co? Nehrotím vůbec nic, protože tělo si vždycky řekne o to, co potřebuje. Třeba je to otázka pár týdnů, třeba budu muset trochu pozměnit své stravovací návyky. Ale důležité je, že jsem všem změnám naprosto otevřená a budu se znovu opakovat - rozhodla jsem se poslouchat své tělo!

Snad není článek příliš zmatený...chtěla jsem jen vyjádřit mé momentální pocity, které vlastně jsou zmatené, jelikož nevím, co mi tohle prapodivné období přinese, ale třeba si někdo z vás prochází něčím podobným, a tak mu chci tímto říct, že vše má svůj důvod, a že tak, jak měníme názory, tak se mění i naše tělo a nejlepší volba je ho poslechnout. Však ono se to nějak vystříbří :)