JANUARY DIARY 2018 | New Tattoo | Training lessons | Trip to Berlin | New foodspots, movie and more

Ráda bych vždy na konci každého měsíc sepsala takové shrnutí - co se událo, změnilo, kam jsem případně vycestovala, jaký nový podnik jsem navštívila nebo co nového jsem si pořídila. Konec konců, je to pak zpětně fajn i pro mě, přečíst si, co se v jednotlivých měsících roku 2018 událo.

LEDEN

Nový rok - jsem přivítala v okruhu skvělých přátel, a to konkrétně čtyř holek, které jsem poznala až v Praze (díky Veru). Večer jsme zahájily v kině, poté šly na večeři do Colosea a nakonec přivítaly Nový rok 2018 u mě doma, v opojení jídla (víno pouze na přípitek, jelikož na alkohol nás moc (už) neužije). S jednou z kamarádek jsme se pak večer 1.1. vydaly na Novoroční ohňostroj, ale do teď se tomu smějeme, jelikož jsme popletly místo, a jak vidíte z fotky, nic moc jsme ve výsledku neviděly. Tak snad příští rok.

V práci - se událo pár změn. Rozhodla jsem se konečně oficiálně vypsat hodiny funkčních tréninků, a to v pravidelné dny pondělí a středa. Zájem byl hned zpočátku neuvěřitelný, za což nesmírně holkám DĚKUJI! Aktuálně mám víceméně plno, ale pokud byste přece jen měla některá zájem, ozvěte se! Občas někdo vypadne (nemoc, vycestování, atd.), takže se místečko určitě najde. Každá lekce je svým způsobem originální.  Někdy je víc kondiční, jindy třeba zaměřená více na jednu partii. Vždy si tréninky chystám dopředu, protože příprava je klíčem k úspěchu ve všech směrech. Baví mě to a MOC! Na holky se vždy strašně těším, jelikož je s nimi nemalá zábava. 

Přesně po roce jsem se taky rozhodla pro druhé tetování. Má pro mě hned několik významů, stejně jako mé první tetování (zde). Je to takový můj talisman. Ale asi bych se o tom více nevypisovala... Ještě mám v plánu minimálně jedno. Uvidíme, jestli letos, nebo ho opět nechám až na další rok. Každopádně, vždy se jedná o drobnosti. Neumím si na sobě představit nic výraznějšího. Podle mě na to nejsem ten správný typ, ale jak se říká, nikdy neříkej nikdy.

Jak už to tak bývá, člověk si vypisuje na začátku roku cíle a plány pro rok 2018. Nebudu vám je sem přepisovat, ale určitě se zmíním o jednom, a tím je cestování. V loňském roce jsem mu přišla opravdu na chuť, takže plány jsou jasné! Vypsala jsem si několik měst/míst, kam bych se chtěla letos podívat. Pár z nich jsem brala jako jistotu, protože to nejsou finančně nákladné destinace, a jiné bych si ze srdce přála navštívit, ale nechávám to osudu. Absolutně jsem nečekala, že už v půlce ledna budeme mít s Veru W. naplánované tři výjezdy do zahraničí - Berlín (leden), Londýn (březen) a Barcelonu (květen) - moje největší cestovatelské přání pro rok 2018 a už splněno. Jeden z takových větších snů je od loňského roku Monako, tak doufám, že se tam spolu s tátou brzy vydáme. Loňský roadtrip do Chorvatska byl totiž topový!

A jak už jsem teda zmínila, v lednu jsme vycestovaly do Berlína. Celý trip jste mohli sledovat skrze instastories. Do Berlína jsem se moc chtěla podívat, ať už kvůli historii, která nás s Německem úzce pojí, nebo jen tak ze zvědavosti. S Veru W. máme společnou lásku, a to je zdravé jídlo. Takže nebudu lhát, první co jsem po booknutí tripu vyhledávala, byly kavárny a bistra. Nedošlo nám ale, jak je Berlín velký, takže jsme nakonec stejně hodně improvizovaly. Vybraná místa totiž byla zrovna od naší polohy vzdálená hodinu cesty. Ale musím říct, že jsme, jak se říká, neostrohaly. Spontánní výběr Simon's Coffee se víc než vyplatil. Původně jsme měl namířeno do vyhlášeného bistra Silo Coffee, ale hodinu se nám na volný stůl čekat nechtělo (měly jsme už hrozný hlad).  Poobědvaly jsme úžasný batátovo-pomerančový krém, já si dala ještě mrkvový dort a Veru si dala Buttermilk Pancakes s javorovým sirupem a zmrzlinkou. Do Silo Coffee jsme se dostaly (díky smutnému pohledu, že už je to druhý pokus :D) na druhý den a byly taktéž spokojené, ale za mě bylo nadšení ze Simon's Coffee větší. Zvolila jsem klasiku v podobě toastu s avokádem a zastřeným vejcem a byl opravdu výborný.

No a teď už k samotnému dojmu z města - byly jsme jednoduše v šoku. První část města byla totiž jako návrat do minulosti. Komunistické nápisy, architektura, vybavení kaváren, jídelen, obchody s psacími stroji, gramofonovými deskami, ale i vypleněné domy po válce. Padla na nás v tu chvíli taková smutná (zlá) nálada...  Ale i tohle beru jako něco, co jsem ráda viděla. Musím říct, že blíže a blíže k centru bylo město hezčí a naše nadšení začalo stoupat. Krásných historických staveb přibývalo a celkově dojem z města se výrazně obrátil k lepšímu. Během dvou dnů jsme navštívily (snad) všechny základní historické památky. Nedostaly jsme se pouze do skleněné kopule parlamentu, jelikož jsme měly rezervaci až na sedmou hodinu večer, ale už od půl šesté jsme neměly v okolí co dělat. A byla zima... takže jsme se vydaly do hotelu... A ten byl ÚŽASNÝ! Rozhodně doporučuji 10/10! Čtyřhvězdičkový hotel jménem MOXY byl rozhodně jeden z nejhezčích hotelů, v jakém jsem kdy byla. Nejen, že byl krásný, ale i personál byl neskutečně milý a uvítal nás dokonce welcome drinkem. Pokoj byl menší, ale neskutečně útulný. Překvapilo mě, jak byla vybavená koupelna a obří televize s Youtube byl po celodenním chození moc hezký bonus. Hotel byl navíc situován pár kroků od Berlínské zdi a hned vedle něj bylo velké nádraží, čili i dostupnost na jedničku s hvězdičkou.

Druhý den jsme se prošly podél Berlínské zdi a absolvovaly prohlídku židovského památníku, protože tuhle část historie já opravdu můžu, ikdyž je teda neskutečně smutná.

Wochenmarkt Neun

Doporučuji mrknout na stránky. V určité dny se tam konají různé food akce. My vychytaly v sobotu "snídaňový den" (od 10 do 17h).

"Návštěvu Berlína rozhodně doporučuji, jen nezaručuji, že je to místo, které si zamilujete."

 Neslyšela jsem na něj moc pozitivních reakcí, ale nikdo mi neřekl, nejezdi tam. Protože tohle stojí za vidění! A ještě jeden dodatek na závěr. Ceny jsou tam tak dvojnásobné jako v Praze, takže pokud se vyloženě nechcete vyhýbat restauracím, radši se vybavte větším kapesným. I základní jízdné stojí necelé 2,70 Euro, čili nic levného. Vyplatí se pak celodenní, která stála myslím 7 eur. My se snažily hodně chodit, takže jsme koupily suma sumárum dvě jízdenky denně. Po městě jezdí hlavně vlaky (S) a metro (U).

A teď na czse zpátky do Prahy. V lednu jsem navštívila dvě nová místa s dobrým jídlem. Na obě jsem se chystala už dlouho. Tím první je Barabizna, která neví, zda-li mě víc nadchla svým pestrobarevným interiérem nebo jídlem. Dala jsem si Quesadillu s vepřovou panenkou a pikantními hříbky a byla to trefa do černého, což mi potvrdilo hned několik reakcí na instagramu. Byla opravdu výborná!!!

No a z kaváren jsem zavítala konečně do Esky, kde mě opět nadchlo i prostředí. Dala jsem si výbornou omeletu, tu nejlepší kávu s lískooříškovým mlékem a musím pochválit i obsluhu, která byla nesmírně pozorná.

V lednu jsem také po několika letech zavítala do divadla, konkrétně do Studio dva na představení Celebrity, což byl stand up od Ondřeje Sokola. A bylo to BOŽÍ! Nadchlo mě to tak moc, že jsem hned hledala další představení, na které bych šla a... bohužel Studio dva je doslova půl roku dopředu vyprodané :( Koupily jsme s kamarádkou nakonec lístky na březen, představení Caveman v Divadle u dvou hasičů. Už se moc těším!

A když už jsme u té kultury, nakonec i malý #movietip. V lednu jsem viděla pár filmů, ale jeden mi utkvěl v paměti, a kupodivu neměl na ČSFD vysoké hodnocení. Pokud jste milovníci thrillerů (já je nesmírně ráda čtu), tak doporučuji Berlin Syndrome. Vždy nerada prozrazuji děj, ale ve zkratce - australská turistka jede do Berlína, kde se nezávazný flirt s krasavcem trošku (víc) zvrtne. Fakt super! Koukala jsem na to týden po návrazu z Berlína. Tomu říkám perfektní načasování.

...

Tak takový byl můj leden. Nabitý zážitky, jídlem i kulturou. Pevně doufám, že únor bude alespoň z poloviny tak krásný!
A jaký byl váš první měsíc v roce 2018?